Rasinský okruh (Rasina)
Rasinský okruh (, cyrilicí Расински округ) je administrativní jednotka v Srbsku. Je jedním z osmi okruhů statistického regionu Šumadija a Západní Srbsko. Na jihozápadě sousedí s Kosovem (konkrétně s Kosovskomitrovickým okruhem), na jihovýchodě s Toplickým okruhem, na východě s Nišavským okruhem, na severu s Pomoravským okruhem a na západě s Rašským okruhem. Je pojmenován podle řeky Rasiny, která okruhem prochází.
V roce 2011 zde žilo 241 999 obyvatel. Rozloha okruhu je 2 667 km². Správním střediskem a největším městem Rasinského okruhu je město Kruševac, které je zároveň devátým největším srbským městem. Druhým největším městem okruhu je Trstenik, ostatní města nepřesahují deset tisíc obyvatel.
Rasinský okruh je ve velké části svého území hornatý, rozkládají se zde pohoří Gledić, Jastrebac, Juhor a Kopaonik. Nejvyšším vrcholem je Pančićev vrh (2 017 m), který je zároveň nejvyšším vrcholem sousedního Rašského okruhu. Pouze údolí řek Západní a Velké Moravy je nížinaté; v těchto oblastech se nacházejí města Ćićevac, Kruševac a Varvarin. Významnou řekou v okruhu je Západní Morava, která se zde u vesnice Stalać vlévá do Velké Moravy. Dalšími významnými řekami jsou Derekar, Graševačka, Pepeljuša a Rasina. Na řece Rasině se též nachází umělé Ćelijské jezero.
V roce 2011 zde žilo 241 999 obyvatel. Rozloha okruhu je 2 667 km². Správním střediskem a největším městem Rasinského okruhu je město Kruševac, které je zároveň devátým největším srbským městem. Druhým největším městem okruhu je Trstenik, ostatní města nepřesahují deset tisíc obyvatel.
Rasinský okruh je ve velké části svého území hornatý, rozkládají se zde pohoří Gledić, Jastrebac, Juhor a Kopaonik. Nejvyšším vrcholem je Pančićev vrh (2 017 m), který je zároveň nejvyšším vrcholem sousedního Rašského okruhu. Pouze údolí řek Západní a Velké Moravy je nížinaté; v těchto oblastech se nacházejí města Ćićevac, Kruševac a Varvarin. Významnou řekou v okruhu je Západní Morava, která se zde u vesnice Stalać vlévá do Velké Moravy. Dalšími významnými řekami jsou Derekar, Graševačka, Pepeljuša a Rasina. Na řece Rasině se též nachází umělé Ćelijské jezero.
Mapa - Rasinský okruh (Rasina)
Mapa
Státní území - Srbsko
Srbská vlajka |
Území dnešního Srbska, nepřetržitě osídlené od paleolitu, zažilo v 6. století stěhování Slovanů, v raném středověku zde vzniklo několik regionálních států, které byly střídavě podřízeny Byzantské říši, Franské říši a Uherskému království. Srbské království získalo uznání Svatého stolce a Konstantinopole v roce 1217 a svého územního vrcholu dosáhlo v roce 1346 jako Srbská říše. Do poloviny 16. století Osmanská říše obsadila celé území dnešního Srbska; osmanskou vládu občas přerušila Habsburská říše, která se od konce 17. století začala rozšiřovat směrem do středního Srbska a zároveň si udržela oporu ve Vojvodině. Na počátku 19. století byl srbskou revolucí založen národní stát jako první konstituční monarchie v regionu, která následně zvětšila své území. Po ztrátách v první světové válce a následném sjednocení bývalé habsburské koruny Vojvodiny se Srbskem země spoluzaložila s dalšími jihoslovanskými národy Jugoslávii, která v různých politických formacích existovala až do jugoslávských válek v 90. letech 20. století. Během rozpadu Jugoslávie vytvořilo Srbsko unii s Černou Horou, která byla v roce 2006 mírově rozpuštěna, čímž byla poprvé od roku 1918 obnovena nezávislost Srbska jako suverénního státu. V roce 2008 představitelé Kosovského shromáždění jednostranně vyhlásili nezávislost, což se setkalo se smíšenými reakcemi mezinárodního společenství, zatímco Srbsko si Kosovo nadále nárokuje jako součást svého suverénního území.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
RSD | Srbský dinár (Serbian dinar) | дин or din. | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HU | Maďarština (Hungarian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |